se narodil v roce 1965 v Praze v rodině maminky a tatínka (dnes již zastaralá a překonaná, ale dříve nejčastěji používaná forma soužití lidí). Sobeghův tata byl původně blanický rytíř, ale poté co pochopil, že blaničtí rytíři nikdy nevyjedou, se osamostatnil a celý život se živil jako projektant kotelen. Sobeghova mamina, světice mezi lidmi, byla kreslička. Avšak Sobegh ani po jednom technické nadání nepodědil a vystudoval učitelství. Nikdy se mu však nevěnoval, inklinoval spíše k povoláním, jejichž duchovním předobrazem byl Načeradec, král kibiců.

Na Sobeghův život mělo vedle rodičů určující vliv jeho přátelství s vrstevníkem Kowalskim a s o generaci starším Hektorem Fáberou a zejména pak milostný vztah s paní učitelkou Veronikou, která se Sobeghovi stala múzou, majákem a kotvou. Zatímco tata a mamina položili Sobeghovy základy, Kowalski a Fábera je odborně vyfutrovali a paní učitelka Veronika měla dát všemu konečně smysl. Tato nejkrásnější růže a duše v Sobeghově životě však náhle zemřela rok před jejich chystanou svatbou.

V oblasti myšlenkové, filozofické, umělecké a duchovní jsou Sobegh, Fábera a Kowalski poslední představitelé kdysi velmi oblíbeného a rozšířeného, ale dnes již téměř zapomenutého a nepoužívaného směru zvaného „selský rozum“. Zatímco Sobegh a Fábera jsou autory jeho teoretických postulátů, Kowalski je spíše realista a naplňuje ideu v praxi. Rozdíl mezi Sobeghem a Fáberou spočívá v tom, že Fábera klade důraz na smířlivost, vzájemnou úctu, respekt a shovívavost k lidem, zatímco Sobeghovi je bližší razance a nesentimentální přístup k řešení problémů, zhruba v duchu výroku Harryho Callahana  „Go Ahead, Make My Day“.

Ch.D.Sobegh je autorem e-novely Japonská zahrada … a taky soutěž (2011) a e-dvojknihy Zase o kus blíž Peklu a Proč nemám rád svátky a jiné dny (2014). „Do šuplíku“ si průběžně píše po celý život, systematičtěji začal tvořit po roce 2005. Psaní mu usnadňuje žití. Nemá žádný literární ani spisovatelský vzor a vědomě se nesnaží nikoho napodobovat. Píše tak, jak si myslí, že nejlépe vyjádří to, co vyjádřit chce.

Všechny texty a fotografie publikované na této webové stránce jsou (pokud není uvedeno jinak) dílem Ch.D.Sobegha. Autor nemá výhrady k tomu, aby z nich kdokoli citoval či je využil, jen prosí, aby každý, kdo tak učiní, odkázal na zdroj. Autor tímto děkuje za vstřícnost.

Vítejte na stránkách Chorcheho Damiána Sobegha a užijte si to.

Foto: Na první fotografii jsou zachyceni Ch.D.Sobegh, Kowalski a H.Fábera (odleva) v mladším věku. Druhá fotografie, pořízená o mnoho let později, zachycuje šťastného Ch.D.Sobegha a paní učitelku Veroniku a dokládá, že Ch.D.Sobegh byl odjakživa blázen, zatímco paní učitelka Veronika byla z nich dvou rozumnější a odpovědnější – prostě pravá ženská pro chlapa!

(Foto: archiv Ch.D.Sobegha)