Thriller z nejvyšších pater a nejhlubších sklepení Poslanecké sněmovny a české politiky vůbec. Fiktivní příběh zasazený do reálných kulis, jež autor poznal za desítky let práce novináře a úředníka. Někteří ze čtenářů, kteří měli možnost nahlédnout do rukopisu, tvrdí, že podobná kniha v České republice dosud nevyšla… uvidíme. Vyjde na podzim.

 

Ukázka z knihy:

A protože šlo všechno jako po drátkách a schůze měla být za chvíli přerušena, byl už jsem myšlenkami na tiskové konferenci, již jsem plánoval uspořádat hned na začátku polední pauzy. Bylo dobré se jako novopečený předseda Sněmovny představit novinářům, třebaže jsem se s většinou z nich znal ze své dosavadní poslanecké práce.
Patří to ale k věci: udělat tiskovou konferenci, poskytnout žurnalistům individuální rozhovory a hlavně a především říci nějaké moudro, jež obratem zahrají na sociálních sítích a večer v hlavních televizních zprávách a zítra otisknou v denících a v dalších dnech v časopisech.
K tomu je dobré mít vlastní téma a na něm stavět politickou kariéru a zviditelňovat se. Musí to být nepolitické a ne příliš odborné téma, které bude pravidelně a opakovaně rezonovat na sociálních sítích a v médiích a ty ho budou vždy spojovat se mnou; musí to ale být současně téma, jež není cítit na sto honů průserem – a pokud ano, tak jen minimálně, přičemž ten průser nikdy nesmí být spojován se mnou – já musím být ten, kdo hledá smír a jeho řešení; a musí to být téma, jež opět (jako můj projev ke Sněmovně po zvolení) neobsahuje žádný nesplnitelný a kontroverzní slib.
Sečteno a podtrženo: musí to být chytlavé, ale prázdné téma, jehož smyslu odjakživa říkáme „oční výtěr“.

Continue reading

 

Motto

 

Lázně… jsou zařízení sloužící k léčbě nebo rehabilitaci lidí zejména formou koupání ve vodě.

(https://cs.wikipedia.org/wiki/Lázně)

 

Prolog

 

Ahoj všem,

včera jsem se šel přihlásit ke kontrole na oční. Očařka se přestěhovala do nového baráku, dala mi i adresu, jenže barák je čtyřhranný a dá se do jeho vnitřností vlézt ze všech těch jeho čtyř stran, ovšem to číslo popisné je jen na jedné straně, takže jsem chvíli bloudil kolem, až jsem teda našel ty správné vchodové dveře, ale sestřička mi je musela na dálku otevřít bzučákem, jenže dveře nešly otevřít – povedlo se mi to až na ikstý pokus. Pak jsem uvnitř nemohl najít ordinaci, až našel. No, říkal jsem si: „Dobrá doktorka – dobrá práce s pacienty a léčba a řešení problému: než se k ní probojuješ, umřeš – skoro.“

Ale to hlavní: musím do půlky roku vyčerpat starou dovolenou. Rozhodl jsem se jet do Luhačovic do lázní. Vlak zvaný Slovácký expres mi jede z Prahy až tam. Nikdy jsem tam nebyl, a tak si dám nějaké ty procedůry, bazén, polopenzi, výlety. Taky bary, ženský… prostě takový ty poslední dny života v životě.

 

 Mějte se pěkně.

Váš Kolman

(Vyjde v roce 2025)