Author: Sobegh
(page 3 of 3)
se narodil v roce 1965 v Praze. „Do šuplíku“ si průběžně píše celý život, systematičtěji začal tvořit po roce 2005. Nemá žádný literární ani spisovatelský vzor a vědomě se nesnaží nikoho napodobovat. Píše tak, jak si myslí, že nejlépe vyjádří to, co vyjádřit chce. Cílem jeho psaní je zachytit dobu, již prožil, a mizející současnost.
Více o jeho psaní prozrazuje rozhovor, který s Ch. D. Sobeghem vedla facebooková skupina „Čteme české autory“
https://www.ctemeceskeautory.cz/2017/08/rozhovor-s-chorche-damianem-sobeghem.html
Ch. D. Sobegh dosud vydal e-novelu Japonská zahrada … a taky soutěž (2011), e-dvojknihu Zase o kus blíž Peklu a Proč nemám rád svátky a jiné dny (2014) a texty (většinou povídky) zveřejněné na této webové stránce.
Ch. D. Sobegh také fotografuje – jeho snímky lze vidět na účtech twitterovém „CHDSobegh-Druhá stovka – @sobegh4“ a facebookovém „Sobegh.cz.“ Všechny texty a fotografie jsou – pokud není uvedeno jinak – dílem Ch. D. Sobegha. Autor nemá výhrady k tomu, aby z nich kdokoli citoval či je využil, jen prosí, aby každý, kdo tak učiní, odkázal na zdroj. Autor tímto děkuje za vstřícnost.
Max Štróbik dopíjel První stupeň rakety, jak říkal prvnímu rannímu turkovi. Bylo mu fajn, byl klidný; přesto cítil, že je to jenom klid na povrchu … že je to jako zrádná hladina tůňky … hladina, k
terá je navenek a na první pohled tichá, rovná, vyžehlená … nepohne se na ní ani vlnka … ale o to větší nebezpečí pod sebou skrývá.
„Přeju pěkné, aprílové ráno. Z ložnice mého bytu. Dobrý den,“ pozdravil se Max a navázal: „Tak kde dneska začít? Jak začít? Odkud začít?“
„Půjdu si slejt Druhej stupeň rakety. Druhýho turka,“ zavelel si a odešel do kuchyně.
*
Continue reading
Rukavice, maska a pivo – víc člověk k úspěchu v životě nepotřebuje.

Spisovatel Mistr Alois Jirásek zkoumá figuranta při shromažďování podkladů pro sepsání Starých pověstí českých.

Můžete začít na Eigeru, ale počítejte s tím, že skončíte v Pekle. Pokud byste začali v Pekle, můžete propadnout iluzi, že Eiger se dá zdolat. Můžete cokoli. Stejně ale nakonec skončíte v Pekle… Začal bych Eigerem. Člověk pak aspoň ví, do čeho jde.
Kniha s po
dtitulem Severní stěnou Eigeru je druhou částí dvojknihy a volně navazuje na první díl s názvem Zase o kus blíž Peklu. Hlavní hrdina, autorovo alter ego, se tentokrát rozhodl usilovat o kolegyni Inge. Podaří se mu ji přesvědčit, že on je pro jiný než pracovní vztah ten pravý?
http://www.jine-knihy.cz/kniha/proc-nemam-rad-svatky-a-jine-dny
Zase o kus blíž Peklu je příběh z dnešních dnů. O lásce, touze, naději, radosti… O tom, že jsou předem odsouzeny k neúspěchu… A současně je to příběh o strachu ze smrti a snaze ho překonat tím, že se člověk se smrtí sblíží… Podlézá jí… A také je to příběh o nervozitě pramenící z čekání na to, až ta neodvratná jistota přijde… Jak to čekání vyplnit?
Podti
tul knihy Leporelo o Smrti. A trochu o fotbalu. spojuje zdánlivě nemožné, ale slibuje čtení plné příměrů a podobenství. Tím hlavním, čemu se autor v novele poskládané z volně plynoucích úvah věnuje, je život, ale zejména Smrt, která ho obklopuje, a také láska, v níž (řečeno fotbalovou terminologií) prohrává vysokým skóre.
http://www.jine-knihy.cz/kniha/zase-o-kus-bliz-peklu
Podle některých názorů japonská zahrada hladí svojí spořádaností a dokonalostí, ale zároveň děsí tím, co se může skrývat pod povrchem. A duše našeho hlavního hrdiny je právě takovou japonskou zahradou. Je vůbec dobře nahlížet pod povrch? 
http://www.freetimepublishing.cz/kniha/japonska-zahrada
mail: sobegh@seznam.cz
X (Twitter): @sobegh4
Facebook: Sobegh.cz
Instagram: Sobegh
Mastodon: @sobegh
Nejnovější komentáře